Vlastně je ten scénář až trapně stejný a neustále se opakující – skoro by člověk řekl, že jim to už musí být trapné, ale když ono to DOKONALE funguje.
Stupeň 1
Evropské a zdánlivě „demokratické“ státy je třeba ovlivňovat trochu sofistikovaněji – k tomu slouží neziskovky, ta správná média, dehonestace té nesprávné opozice a případná pomoc s financováním ovlivňování voleb. Přesně z toho pak obviníme opozici.
Podařené příklady: Rumunsko
Nepodařené případy: Maďarsko
Česká a Slovenská republika jsou myslím přeně někde na půl cesty mezi „podařeným“ a „nepodařeným“…
Stupeň 2
Trochu „ostřejší“ země dovolují i trochu „ostřejší“ ovlivňování – občas střelba do demonstrantů, krvavá revoluce, které se ale přemaluje na růžovou, oranžovou, nebo jakoukoli jinou…
Podařené příklady: Ukrajina
Stupeň 3
Země, které nikomu nebudou „chybět“ a kde není potřeba moc demokracii řešit.
Do takových zemí lze vtrhnout silou s nějakou směšnou záminkou (zbraně hromadného ničení, teroristé, drogy…) Zabít, nebo sesadit a odvést jejich vůdce a dělat, že se nic neděje…
Podařené příklady: Irák, Lybie, Venezuela…
Ve všech třech případech pak přichází fáze II
Na řadu se dostávají média a ta lidem vysvětlí, jak se na to „správně“ dívat a co si myslet. Nesmíte ukazovat žádné civilní oběti, je dobré, udělat z vojáků hrdiny. A vše vylíčit krásně žůžově a cool – tleskající a štěstím plačící davy mladých a maminek, které jsou rády, že se zbavily „diktátora“…
A nakonec přesvědčíte Svět, že místním lidem vlastně pomáháte a dosadíte nějakou svoji „demokratickou loutku“, která plní vaše zájmy.
A jak řekl správně Henry Kissinger: „Amerika nemá trvalé přátele nebo nepřátele, jen své zájmy.
Hotovo a bez války máte obsazenou zemi, která vám bude dodávat suroviny (většinou ropu a zlato…), nebo vám jinak pomáhat. A když to náhodou nevyjde, tak se stáhnete a zkusíte to jinde, ale stále stejně… 👋😎
A bonus na závěr?
Lidé jsou bohužel hlupáci a ještě se za vás budou do krve bít, protože si přeci nenechají ničit krásný obrázek svého světonázoru – oni totiž nepříjemnou pravdu slyšet nechtějí…
Moji práci podpoříte nejlépe koupí knihy,
pokud nečtete, tak můžete i jinak....
Dobrý den.
Tak já chápu, že lidé vnímají, že když se jedná o řešení pod záštitou demokracie, tak je to v pořádku. To i zabíjení nevinných ospravedlňuje. Protože ten režim, kdyby pokračoval, tak by lidí zabil více.
Ono je vlastně výsledek jedno. Důležité je, že ten režim ta padl. Jak se pak lidé mají je věc už lidmi nevnímaná.
Z Vaše příspěvku nešlo o srovnání s Ukrajinou, ale postup proti agresorovi.
Čím USA ve Venezuele opravdu je. A je jedno čím se zaštiťuje.
Irák je stále v troskách, což se prokázalo, že za doby diktátora tam nebylo. Jen se to nějak nemůže vzpamatovat po vpádu USA. A stejně je na tom Afganistán. Hromada let okupace k ničemu. Nakonec to tak stejně řídí ten zlý Tálibán. Takže já s Vámi souhlasím. Váš komentář byl věčně k přístupu k agresi. Ale lidé okamžitě vidí Ukrajinu. Veselé…