Jan Tománek

Poslední rok jsem pro své děti psal každý večer nějakou šílenou pohádku. Teď, v rámci domácí izolace jsem si říkal, že by bylo prima jich pár vydat na internet. Požádal jsem naší Zuzanku, které je deset let a ráda kreslí a maluje, jestli by se nezhostila ilustrací, a tak vykopáváme první pohádku z „kovidové“ série. Snad se vám bude líbit a třeba vás v téhle době i rozesměje.

Cítím se tak strašně naštvaně! Mezitím co text píšu, se uzavřelo už několikáté oddělení nemocnice a všichni lékaři jsou v karanténě – neměli adekvátní ochranu. Stále to stejné a to teprve dobíhají staré případy a jsme zatím na začátku epidemie…

Konečně světlo na konci tunelu?

Malý český člověk má holt fištróna

COPPA – cenzura a regulace v praxi a dokonalý příklad, jak vylít vaničku i se všemi dětmi – a to doslova.