Skutečný příběh z pekla normalizačních lágrů
Jan Tománek (*1978) je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze. Kromě filmové a umělecké práce se v mládí věnoval i psaní do herních a filmových časopisů a založil počítačový magazín Level, ve kterém působil jako šéfredaktor. Je znám jako režisér a scénárista divácky úspěšných animovaných filmů Kozí příběh, za které získal řadu mezinárodních filmových cen a byl nominován i na Českého lva. V roce 2018 vydal svůj první román – konspirační thriller Motýlí křik.
Se svou ženou žije na okraji Prahy a je otcem dvou dětí.
vydává Albatros Media - nakladatelství XYZ - 2019
Román na motivy skutečných události
Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si populární hudby a veselých filmů. Skutečný příběh z dávno zapomenutého minkovického pekla, vězni přezdívaného Minkau – podle nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, se kterým si ten český v ničem nezadal...
Nikdy se nemůžeme posunout dál, pokud se nevyrovnáme s vlastní minulostí
Vězení Minkovice
Ač téměř neznámé, přesto jedno z nejtvrdších vězení, které bylo založeno tajným rozkazem ministra vnitra v roce 1953.
Do Minkovic byli kromě kriminálních recidivistů přednostně umísťováni vězni, kteří byli odsouzeni za tzv. politické paragrafy, zejména za pobuřování, podvracení a rozvracení republiky, další trestné činy proti republice a státům socialistické soustavy
Věznění v Minkovicích bylo nelidské, pokořující, nebezpečné fyzickému a psychickému zdraví. Obvyklou metodou převýchovy vězňů bylo omezování stravních dávek, bití, umísťování v OVKT (tzv. Oddělení výkonu kázeňských trestů), ZO (tzv. Zvláštní oddělení s vysokými pracovními normami, oddělení od ostatních spoluvězňů, omezené dávky stravy), šikana na pracovišti, ponižování, komplexní dehonestace, fyzické týrání…
Vězení bylo v tichosti zbouráno hned v únoru 1990…
© Jan Tománek 2019
